Náhrada mzdy při nemoci: Co potřebujete vědět

Nemocenské dávky

Pokud onemocníte a nemůžete chodit do práce, máte nárok na náhradu mzdy. Prvních 14 dní nemoci vám ji vyplácí zaměstnavatel. Od 15. dne nemoci pak přebírá výplatu nemocenského pojišťovna. Výše náhrady mzdy se liší podle toho, zda ji vyplácí zaměstnavatel, nebo pojišťovna. Během prvních 14 dní nemoci vám zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy ve výši 60 % vašeho průměrného denního výdělku. Od 15. dne nemoci vám pojišťovna vyplatí nemocenské dávky ve výši 60 % vašeho denního vyměřovacího základu. Informace o výši vašeho denního vyměřovacího základu najdete na výplatní pásce od zaměstnavatele. Pro získání nemocenských dávek musíte splnit několik podmínek. Musíte být účastniky nemocenského pojištění, což znamená, že musíte být zaměstnaní nebo OSVČ. Dále musíte mít neschopenku od lékaře, která potvrzuje vaši pracovní neschopnost. Nemocenské dávky se vyplácejí po celou dobu vaší pracovní neschopnosti, maximálně však 380 dní.

Kdy nárok vzniká?

Nárok na náhradu mzdy při nemoci nevzniká hned od prvního dne nemoci. První tři dny, tzv. karenční doba, nedostává zaměstnanec žádnou finanční kompenzaci od zaměstnavatele. Náhrada mzdy mu náleží až od 4. dne nemoci a pouze za pracovní dny, tedy od pondělí do pátku. Pro získání náhrady mzdy je nutné dodržet několik podmínek. Zaměstnanec musí být uznán dočasně práce neschopným, a to lékařem. Dále je nutné neprodleně informovat zaměstnavatele o vzniku pracovní neschopnosti a o předpokládané době jejího trvání. Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy pouze po dobu trvání pracovního poměru. Pokud pracovní poměr v době nemoci skončí, nárok na náhradu mzdy zaniká.

Náhrada mzdy při nemoci je důležitou součástí sociálního systému a slouží k ochraně zaměstnanců v době, kdy nemohou ze zdravotních důvodů vykonávat svou práci.

Radomír Novotný

Prvních 14 dní

Prvních 14 dní nemoci je pro zaměstnance klíčových z hlediska náhrady mzdy. Během této doby totiž náhradu mzdy, tzv. nemocenskou, vyplácí zaměstnavatel. Výše nemocenské se liší podle délky trvání pracovního poměru a také podle toho, zda se jedná o pracovní dny nebo víkend či svátek. Pro zaměstnance s kratší pracovní dobou než 1 rok činí náhrada mzdy 60 % průměrného denního výdělku. Po roce práce u stejného zaměstnavatele pak náhrada mzdy stoupá na 69 % průměrného denního výdělku. Důležité je pamatovat, že náhrada mzdy se počítá pouze z hrubé mzdy a vztahuje se pouze na pracovní dny, tedy od pondělí do pátku. O víkendech a státních svátcích náhrada mzdy nepřísluší. Pro získání náhrady mzdy je nezbytné dodat zaměstnavateli včas a řádně vyplněnou neschopenku od lékaře. Informace o náhradě mzdy při nemoci a o podmínkách jejího poskytování naleznete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení nebo u svého praktického lékaře.

Náhrada mzdy při nemoci

Délka nemoci	Náhrada mzdy (zaměstnavatel)	Náhrada mzdy (stát - nemocenská)
1. - 3. den	0 %	0 %
4. - 14. den	60 % průměrného denního výdělku	0 %
Od 15. dne	0 %	60 % průměrného denního výdělku

Výše nemocenské

Při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Tato náhrada se však neposkytuje po celou dobu nemoci. Během prvních 14 kalendářních dnů nemoci náleží zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele, tzv. nemocenská. Výše nemocenské se odvíjí od výše průměrného denního výdělku, který zaměstnanec dosahoval před začátkem pracovní neschopnosti. Pro výpočet nemocenské se zohledňuje hrubá mzda, tedy mzda před zdaněním a odvody. Nemocenská se počítá jako 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. Redukce denního vyměřovacího základu probíhá podle zákona a závisí na výši průměrné mzdy. Pro rok 2023 platí, že do denního vyměřovacího základu se započítává 100 % z částky do 1 397 Kč, 60 % z částky od 1 398 Kč do 4 192 Kč a 30 % z částky nad 4 193 Kč. Je důležité si uvědomit, že výše nemocenské je omezena maximální denní dávkou. Informace o aktuální výši maximální denní dávky lze nalézt na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Výpočet nemocenské

Nemocenská, neboli náhrada mzdy při nemoci, je dávka nemocenského pojištění, která částečně kompenzuje ztrátu příjmu v důsledku pracovní neschopnosti. Výpočet nemocenské se odvíjí od výše vašeho průměrného denního výdělku. Pro výpočet se berou v úvahu hrubé příjmy za posledních 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém pracovní neschopnost nastala. Z vypočítaného průměrného denního výdělku se pak určuje denní dávka nemocenské. Během prvních 14 dnů nemoci vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel. Od 15. dne nemoci pak nemocenskou vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Výše nemocenské se liší podle délky trvání pracovní neschopnosti. Za prvních 21 dnů nemoci činí 60 % denního vyměřovacího základu. Od 22. dne nemoci se pak nemocenská zvyšuje na 66 % denního vyměřovacího základu. Informace o náhradě mzdy při nemoci, včetně kalkulačky pro výpočet nemocenské, naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Délka vyplácení

Délka čerpání náhrady mzdy při nemoci závisí na několika faktorech. V prvních 14 kalendářních dnech nemoci náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel. Od 15. dne nemoci pak nastupuje nemocenská, kterou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Důležité je rozlišovat mezi kalendářními a pracovními dny. Zatímco zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za pracovní dny, OSSZ vyplácí nemocenskou za všechny kalendářní dny, včetně víkendů a svátků. Maximální doba, po kterou lze nemocenskou pobírat, je 380 dní. V případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a po vyčerpání nemocenské je možné požádat o invalidní důchod. Pro získání náhrady mzdy a následně i nemocenské je nutné dodržet několik podmínek. Zaměstnanec je povinen ihned informovat zaměstnavatele o své neschopnosti k práci a dodat mu lékařské potvrzení nejpozději do 3 dnů od jeho vystavení. Zaměstnavatel pak posuzuje nárok na náhradu mzdy a OSSZ nárok na nemocenskou.

Neschopenka od lékaře

Neschopenka, oficiálně nazývaná "eNeschopenka" neboli elektronická evidence pracovní neschopnosti, je doklad, který potvrzuje vaši nemoc a opravňuje vás k čerpání náhrady mzdy. Pokud onemocníte a nemůžete pracovat, navštivte svého lékaře. Ten posoudí váš zdravotní stav a v případě potřeby vám vystaví eNeschopenku. Informace o vaší pracovní neschopnosti se elektronicky odešlou vašemu zaměstnavateli a příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Během prvních 14 dnů nemoci vám náhradu mzdy vyplácí váš zaměstnavatel. Od 15. dne nemoci vám náhradu mzdy vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení formou nemocenského. Výše náhrady mzdy se odvíjí od vašeho průměrného výdělku a délky trvání pracovní neschopnosti.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec má v případě pracovní neschopnosti nejen nárok na náhradu mzdy, ale i určité povinnosti. V prvé řadě je zaměstnanec povinen neprodleně, nejlépe v den vzniku pracovní neschopnosti, informovat svého zaměstnavatele o její existenci a předpokládané délce trvání. Dále je zaměstnanec povinen dodržovat léčebný režim stanovený lékařem. To znamená dodržovat předepsaný klid na lůžku, užívat předepsané léky a dodržovat další lékařem stanovené pokyny. V neposlední řadě je zaměstnanec povinen předložit zaměstnavateli originál neschopenky, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od jejího vystavení. Na základě neschopenky pak zaměstnavatel vypočítá a vyplatí zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nemoci.

Povinnosti zaměstnavatele

V případě nemoci zaměstnance má zaměstnavatel ze zákona několik povinností. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Výše náhrady mzdy se liší podle počtu odpracovaných let u daného zaměstnavatele a také podle délky trvání pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o podmínkách a výši náhrady mzdy při nemoci. Tyto informace by měly být součástí pracovní smlouvy nebo jiného vnitřního předpisu. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci vždy vydat písemné potvrzení o výši náhrady mzdy, a to nejpozději v den výplaty mzdy.

Nemoc v zahraničí

Pokud onemocníte během pobytu v zahraničí, nárok na náhradu mzdy při nemoci se řídí odlišnými pravidly než v České republice. Váš nárok závisí na tom, zda jste v zahraničí pobývali krátkodobě, nebo dlouhodobě, a také na předpisech dané země. Obecně platí, že pokud jste v zahraničí vysláni vaším zaměstnavatelem, náhrada mzdy by se měla řídit českými právními předpisy. V takovém případě byste měli o vzniku pracovní neschopnosti informovat jak ošetřujícího lékaře v zahraničí, tak i vašeho zaměstnavatele v České republice.

Důležité je také si uchovat veškeré dokumenty, jako jsou lékařské zprávy a potvrzení o pracovní neschopnosti, a to v originále i v českém překladu. Tyto dokumenty budete potřebovat pro vašeho zaměstnavatele a případně i pro správu sociálního zabezpečení. Informace o nemocenském pojištění v zahraničí a o nárocích na dávky v nemoci vám poskytne vaše zdravotní pojišťovna. Doporučujeme si před cestou do zahraničí ověřit podmínky pro poskytování zdravotní péče a náhrady mzdy v dané zemi.

Časté dotazy

Kdy mám nárok na náhradu mzdy při nemoci? Nárok na náhradu mzdy máte, pokud jste uznaní za dočasně práce neschopné, a to od prvního dne nemoci, pokud pracovní poměr trvá alespoň 21 dní. Prvních 14 dní nemoci vám náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel. Od 15. dne nemoci vám nemocenskou dávku vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).

Jak se vypočítává náhrada mzdy? Pro výpočet se berou v potaz vaše hrubé příjmy za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Existuje vzorec, který zohledňuje redukční hranice. Podrobnější informace o výpočtu najdete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Co dělat, když nesouhlasím s výší náhrady mzdy? V případě, že nesouhlasíte s vyplacenou výší, obraťte se na svého zaměstnavatele nebo na OSSZ, která vám dávku vyplácí. Můžete podat písemné námitky.

Mohu při pracovní neschopnosti vycestovat do zahraničí? Pokud jste v pracovní neschopnosti, je nutné zdržovat se na adrese, kterou jste nahlásili svému lékaři a OSSZ. Pokud potřebujete vycestovat, je nutné požádat o povolení OSSZ.